Lnu ke lnu
Na workshop do Sebranic nás na začátku léta přilákal zájem a touha poznat len. Od semínka, stébla, květu, vlákna až po jeho pěstování, zpracování i samotné tkaní plátna. Vyzkoušet si tradiční zpracování lnu vlastníma rukama. Naše průvodkyně Lenka Kmošková ze Spolku Archaických nadšenců nás srdečně přivítala ve světnici svého domu v Sebranicích - v malebné vesnici nedaleko Litomyšle. Rodina Kmoškových zde pěstuje na přibližně jednom aru přadný len.
Brdo, cuchanina, hejcuk, chrastačka, kolovanka, krample, mandel, pazderna, řitice, snovadlo, špulíř, tředle vochle, žemně. Záplava prapodivnýh slov, která jsme si na úvod kurzu nedokázali s ničím spojit. Odkryla se nám neprobádaná krajina lnu - krajina kde se zpomalil čas. Pojem slow-fashion zde v Sebranicích nabývá zcela nové dimenze.
Trvalá udržitelnost byla pro naše předky přirozenou součástí jejich životního stylu. Skromný život v návaznosti na propojení s přírodou a jejími rytmy. Na workshopu jsme pochopili jaká je opravdová hodnota takového metru lněného plátna, zpracované tradiční technikou. Představuje velké množství věnovaného lidského úsilí za vydatné podpory přírodních procesů /jen tak mimochodem s výrobou asi dvoumetrové lněné nitě jsme strávili přibližně půl dne/.
Z dnešního úhlu pohledu, lze vnímat tradiční výrobu lněné tkaniny jako činnost fyzicky velmi náročnou a zdlouhavou, nicméně je tu ještě obrácená strana mince. Celý pracovní proces vznikal v přirozeném rytmu celého společenství, doprovázen řadou událostí, oslav a velmi často i zpěvem.
"Přástky byly oblíbeným místem schůzek svobodných dívek a chlapců nebo za ženami docházeli jejich muži. Zde se nejen sdělovaly události ve vsi, ale vyprávěly pohádky, pověsti, příběhy a zpívalo se. Přástky přispívaly k zachování lidové tradice a českého jazyka.........Přástky byly po řadu století významným fenoménem venkova. Označovalo se tak společné předení, ke kterému se scházely ženy a dívky na podzim a v zimě." jak uvádí ve své knize Příběh lnu Spolek archaických nadšenců.
Průmyslová revoluce způsobila postupný úpadek tradičního způsobu výroby a s ním zcela přirozeně vymizel i vztah člověka k půdě a manuální práci. Lidé tak nabývají pocitu svobody a nezávislosti na přírodě.
Z české kotliny, která byla lnářskou velmocí modře rozkvetlé pole zcela vymizela, náročnost pěstování a zpracování pravděpodobně zapříčinila zánik tohoto odvětví. Poslední velkopěstitelé lnu v ČR přestali len pěstovat z důvodu nízkých dotací přibližně před deseti lety.
Ten den bylo moc hezky, obloha bez mraků, příjemně prohřátý vzduch pozdního odpoledne a stíny vzrostlých lip na návsi navozovaly atmosféru jižních krajin italského Toskánska. Rozloučili jsme se s paní Kmoškovou, před její chalupou, jenž dříve zastávala funkci místního Koloniálu a s příjemným pocitem beze spěchu cestujeme zpět domů. Kromě vlastnoručně spřadených nití a copu vyčesaných lněných vláken si odvážíme skutečný prožitek poctivé lidské práce a její hodnoty.
Návštěva v Sebranicích přinesla inspiraci - do ručně spřadených nití ze lnu, pěstovaného na malém poli na východě Čech, lapáme poletující kousky lněných odstřižků a dáváme vzniknout krásnému charakteristickému doplňku nejen pro gentlemany - Motýlek Trhák .
lnu ke lnu jak jsem nikdy nelnul
a kulatý jak tírna
lnu sám do sebe jsem celý velnul
a zpátky se už nevylnu
Jan Skácel
